Jdi na obsah Jdi na menu
 


Můj denník do jednoho roku 10.12.2009 -10.12.2010

14. 6. 2010

Jak to bylo na začátku

Jemnuji se Abia Asma a od malička mi říkají Ebi.Narodila jsem se 10 prosince 2009 mamince Perle a taťkovi Feanorovi v chovatelské stanici Annaperla v Odolené Vodě u tety Helenky Šebestové a její rodiny. Spolu se mnou přišly na svět 2 ségry - Atiya Asma ( Tijuška) a Ameera Zafirah ( Zafinka) a 1 bráška - Artush Ali ( Artušek). Dne 7. února 2010 si pro mne přijely moji noví páničkové z Hodonína a jak o mě píši v úvodní stránce, velice rychle jsem si u nich zvykla a začala je patřičně vychovávat.

Papání

po odstavení od maminčina mlíčka jsem začala papat kvalitní holistické granulky značky Almo nature small puppy,, nejdříve 3x denně po 20 g, později cca od 2. měsíce 2 x denně po 40 - 42 g. Zkusila jsem si také kousek syrového jablíčka, banánek a zjistila jsem, že mi to moc chutná.

Konec 2.měsíce

dělám trochu problémy s jídlem a nechám se rozmazlovat a krmit z ruky, někdy dokonce granulky vůbec nesním. Moji páničkové byly v tomto směru ale neuvěřitelně trpěliví a důslední a dyž jsem nespapala, tak mi po cca 15 minutách misku odebrali a znovu nabídli zase k obídku. Po asi tak 14-ti dnech se papání trochu upravuje, přimíchávájí mi do nich někdy vařenou zeleninku a trochu nesoleného vařeného masíčka a moc mi to chutná. Dávku granulek dočasně snižuji na 30g ráno a 30 g večer.

Konec 3.měsíce

zase začínám hezky papat, granulky 40g ráno a 40g večer. Přes den jako pochoutku syrovou zeleninku, ovoce ( jahůdky, banánek, jablíčko, paprika, rajčata) a jako odměnu kousek sušeného masíčka. Tento měsíc - březen, se na mě přišla podívat moje máma Perla, ségra Tijuška a teta Helenka s Láďou. Byly jsme se spolu podívat v Lednici jak to moje máma válí na dráze, byla jsem na ni moc hrdá. Bylo to  fajn, užila jsem si s holkama super legraci a když odjely, tak jsem je chvíli hledala. Ještěže mám slíbenou další návštěvu v červnu, je moc prima, že se s mámou a ségrou můžu občas vidět

 

4.měsíc

ráno a večer 44 g granulky a v nich pomíchané 1/4 - 1/2 nasekaného rajčete. pořád mám ráda zeleninku a ovoce a moje panička o mně říká, jestli náhodou nejsem kůzlátko.

4 a 1/2 měsíce

mám vyměněné přední spodní i vrchní zoubky, jsem velmi kamarádská a kontaktní na cizí lidy a pejsky. Poslechnu na povel sedni a dobrůtka. Mám šílený zlozvyk, když se doma nedívají, vyhrabávám květináče. Ještě čůrám na plínky, ale už se pěkně venčím i venku na zahrádce a na procházce. I když na procházce umím být pěkně paličatá a nechci jít dále .Mám totiž ráda, když potkávám cestou nějaké psí kámoše, jinak dám jasně najevo, že je to nuda. Dne 3.5.2010 mi vypadly oba spodní špičáky.

5.měsíc

mám vypadlé horní i dolní špičáky, kompletně jsem přezubená a trochu zase dělám divadlo s papáním - to kvůli těm zoubkům. Jinak občas jedu s našima na víkend  na chatu, kterou máme na Slovensku , na Považí. Je tam super prostor na lítání a když je hezké počasí, tak si to moc užívám.

 6. měsíc

Dnes 3.6.2010 na mě čekalo doma ohromné překvápko. Opoledne někdo zvoní a za dveřmi - podržte se - můj taťulda Feanor zvaný Freda a s ním bráška Artík. To víte že jsme si zařádily, navíc mají velice milé a sympatické páníčky, tak doufám, že jsme se neviděly naposled. Jinak na procházkách mě už někdy na klidném místě panička pouští z vodítka a já to tak trochu zneužívám a někdy dělám, že neslyším když na mě volá. Ale asi má o mě strach, protože šíleně ráda útočím na bruslaře ( nebo žeby se bála o ty bruslaře?). Dále jsem zjistila že v pohodě vyskočím na stůl - bývá tam někdy  fakt dost zajímavých věcí. Nejdříve jsem to dělala tajně, když se nedívaly, ale moje šikovná panička mě jednoho krásného dne vyhmátla a mám po legraci. Ještěže máme na zahradě tolik ještěrek , s kterýma hraji na honěnou a schovávanou, ale divné je, že sem-tam je některá bez ocásku. Panička sice říká, že když je nenechám v klidu, tak nebude trvat dlouho, sbalí kufry a půjdou o dům dál, ale to by byla fákt škoda.                                                                                         

27.6.2010 - dnes jsem byla s mojí paničkou a Alžbětkou na výletě v Lednici, byly jsme se podívat na chrtí dostihy. Bylo krásné počasí a moc se mi tam líbilo, jen škoda že jsme byly za plotem a držely mě na vodítku,taky bych si ráda pohrála s kůžižkou. Takovou dráhu na naši zahradě teda nemám. Ale zaslechla jsem, jak si panička s někým povídá, že počkáme, až budu patřit mezi dospěláky, no už se těším.Taky jsme se tam potkaly s Haraldou  a její paničkou - to je taky italský chrtík a pochází ze stejné chovné stanice, jako moje máma Perla.  Pak jsme ještě potkaly paní Renátku z DogGearu, u které mi panička objednává oblečky, oboječky a taky pelíšek. Je to moc milá paní, která má taky jednoho italského chrtíka -kluka Braiena a vipetku ( nevím jak se jmenuje), která zrovna dnes závodila. Byla tam samozřejmě spousta nádherných chrtů různých ras, ale všichni byly moc vážní a nikdo si se mnou nechtěl hrát. Ale bylo tam stejně moc bezva

7.měsíc

začínám být trochu rozumnější, co se týče poslouchání, ale když mám něco zajímavějšího, tak pořád dělám že neslyším.Hodně se už venčím venku, ale když nevydržím, udělám to i doma, ale jenom na čůrací plínku, za co mě panička chválí.Horší je to s kakáním a hlavně venčením, když je venku škaredě, to se mi opravdu nechce z teplíčka. Jinak tento měsíc jsem byla s páníčkama 2 týdny v Itálii.Vůbec jsem o tom nevěděla. Naši najednou začly shromážďovat věci, dokonce i moje hračky, kufřík s jídlem, misky a tak.Můj pan doktor Jirka mi k tomu přidal balíček léků na cestu - to kdyby se náhodou něco přihodilo. Hodná paní Renatka z DogGearu nám dokonce půjčila prima pelíšek svého pejska, protože ten náš ještě nebyl hotov. Pak jsme jely moc dlouhou cestu, naštěstí jsme často zastavovaly na čurání a protáhnutí a v noci jsme přespaly v kempu. No a druhý den jsme už byly na místě : zase rozbalování, tak jsem si říkala, že jsme se asi přestěhovaly. Bylo tam super, panička mě pochvalovala, jak jsem prý bezvadně zvládla cestu, jen papání mi moc v tom horku nešlo. pak jse se 14 dnů jen tak povalovaly na pláži, dělaly jsme dlouhé procházky. Moje Alžbětka mě dokonce vozila na prkně a já jsem pak krásně plavala zpátky na břeh za paničkou, ale na souši to bylo jistější. Jinak pod sousedním slunečníkem jsem měla  italskou kámošku Kiru, taky ještě štěňátko, tak jsme spolu občas skotačily. Jinak jsme se asi lidem dost líbila, protože se hodně přistavovaly, ptaly se, jak se jmenuji a chválily, ža jsem "bellissima". Podle toho, jak se spokojeně tvářily moji páničkové, tak to bylo asi uznání.Po 14-ti dnech jsme se bohužel musely vrátit domů a panička s hrůzou zjistila, že jsem za poslední měsíc vůbec nepřibrala, naopak jsem měla ještě o 100 gramů méně. Panička mi začala do štěněcích granulek přimíchávat pár dospěláckých Almo ature adult s příchutí lososa, které mi moc chutnají a tak jsem si dala říct a začala jsem zase více papat, i když na předcházející množství se už asi nedostanu. Má to možná i svoje výhody, panička mi sem-tam přidá více sušeného masíčka, které mám moc ráda. Taky se učím poslouchat na píšťalku, protože panička se snažila pískat, ale asi to moc neumí. Když poslušně přiběhnu, dostanu pamlsek a tak jsou spokojené obě strany.                                                                                                         

 1.8.2010 jsem navštívila dostihy v Kolíně, kde závodila moje máma Perla - jasně že vyhrála -a já byla na ni náležitě hrdá. Ale co více, zkusila jsem si zaběhnout svoji první rovinku a panička mě moc pochválila. Tak doufám, že jsem zase já udělala radost mámě a tetě Helence.

  

 

 3.10.2010: dnes jsem byla s mojí paničkou, páníčkem a Alžbětkou poprvé na závodišti v Mladé Boleslavi. Setkala jsem se s tetou Helenkou, mámou Perlou a ségrou Tijuškou. Čekaly jsme slunečné počasí jak pořád slibovaly, ale nic moc. Panička mi přesto zaplatila cvičný běh a na třetí pokus jsem opravdu doběha ( prý moc hezky). To víte, na startě bylo spoustu zajímavých pejsků a tak se mi zdálo, že bych si mohla s nimi trochu zaskotačit, ale podle všeho na dráhu se kvůli tomu asi nechodí. No však i běhat za kůžičkou byla docela legrace.

24.10.2010 jsem se byla s paničkou a Alžbětkou podívat naposled v tomto roce na dostih v Lednici. Bylo nádherné počasí, potkala jsem spoustu nádherných pejsků a taky paní Renátku z Dog Gearu, která si mě vyfotila , její Braienek je mistem světa a doufám, že já taky někdy budu běhat.

Koncem října 2010 jsem byla s mýma páníčkama na chatě, super jsem se vyběhala po přírodě a užila jsem si nádherného počasí. Panička mě pořád prohlížela a já jsem se dověděla, že to, co se se mnou momentálně děje, je moje první hárání.Pořád papám granulky Almo nature různých příchutí, ale mám moc ráda, když mi do nich panička přimíchá nakrájené rajče nebo vařenou zeleninku. No a při tom "hárání" jsem při chuti ještě více.

 10.12.2010 jsem oslavila své první narozeniny! Nejdříve šla se mnou panička a Alžbětka k fotografovi, ale byla jsem z toho dost nervózní, tak doufám, že se alespoň jeden snímeček vydařil.Pak mně doma všichni vypusinkovali, dostala jsem spoustu dárečků a pamlsků a život šel dál. Děly se sice ještě jiné zvláštní věci, jako že se všude zdobilo, peklo, ale o tom už v další kapitole, protože můj první rok života již skončil.

 

Náhledy fotografií ze složky Moje první dovolená v Itálii